Rozluštění záhady Lincolnových cibulí

30. července 2009 v 18:47 | Informatika |  Dějepis
Sto padesát let se to říkalo: Abraham Lincoln, jeden z nejlegendárnějších amerických prezidentů, nosil na své hrudi ve svých hodinách tajemné poselství ohledně občanské války. Aniž by to sám věděl. Teď se ukázalo, že pověst, znějící dost pohádkově, je pravdivá.

Hodinář v březnu 2009 před zraky znalců a novinářů otevřel Lincolnovy starodávné cibule, uchovávané ve washingtonském Muzeum amerických dějin.
Uvnitř byl schovaný nápis na štítku pod kolečky. Lidé v sále vydechli údivem.
"Třináctý duben, 1861. Fort Sumpter se dostal pod palbu rebelů. Bohudíky, že máme vládu." stálo tam napsáno malým písmem. Atakem na základnu Fort Sumpter odstartovala americká občanská válka. Stoupenci jižanské Konfederace zaútočili na opevnění severu, resp. tehdejší americké vlády, v jejímž čele stál Abraham Lincoln.
Příčin nenávisti bylo mnoho, tu hlaví však nepochybně sehrálo prezidentovo tažení proti otroctví. Jeho poselství s nimž jako republikánský kandidát zvítězil ve volbách do Bílého domu, spočívalo v myšlénce, že využívání otroků nelze povolit dalším americkým státům mimo ty, kde už praxe byla zaběhlá. To se jižanským politikům nelíbilo a rozhodli se pro odtržení. Válka skončila jejich porážkou.
Hodinář Jonathan Dillon se ten den se nacházel právě ve Fort Sumperu v Jižní Karolíně. Dovnitř hodinek, které mu prezident dal k opravě, vryl tajně svůj nápis. Lincolnovi to pak neřekl. Jen se o tom zmínil své rodině.
Historka se tradovala tak dlouho, než se o ní v roce 1906 dozvěděl reportér deníku The New York Times. Dillona vyhledal a ten mu pověděl, že nápis tam opravdu je a zní: "První dělová rána padla. Otroctví je mrtvé. Bohudíky, že máme prezidenta, která alespoň učiní pokus."
Už si na to zkrátka nepamatoval přesně.
Jenže po tomto článku zase vše utichlo, nikdo se nepídil po tom, co v sobě cibule skrývají. A v potomstvu hodináře se historka opět jen přenášela z pokolení na pokolení,
Tak jí před desetiletími od svého strýce vyslechl i Doug Stiles, hodinářův praprapravnuk. Nakonec mu to nedalo a pomocí internetové vyhledavače Google našel onen článek z počátku minulého století. Vypravil se za kurátory muzea ve Washingtonu. Ti o údajně rytině uvnitř hodinek nikdy neslyšeli.
Hodiny patřili k cennějším věcem, které si Lincoln přivezl z Illinois, kdy se ujal vlády v Bílém domě. Nosil je na své hrudi dlouhá léta. Poté, co byl zavražděn, zůstaly v majetku rodiny. Ta je v roce 1958 věnovala muzeu.

(3/2009)
 

23 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama